Helma.
Je to věc nepovinná v České republice a málo rozšířená. Faktem ovšem zůstává, že pád na tvrdý led má svá rizika a neměl by být brán na lehkou váhu. Zvláště pak pády na hlavu jsou velmi nebezpečné a většinou končívají otřesem mozku, v horším případě rozseknutím lebky. Led je vždy tvrdý, a stejně tak jako přistupujeme k nošení helmy při sjezdovém lyžování, měli bychom důsledně přistupovat k nošení helmy při bruslení a amatérském krasobruslení. Asi si teď klepete na čelo, že porovnávám dva odlišné sporty; profesionální krasobruslaři helmu také nenosí, kdežto profesionální lyžaři ano. Jaký je v tom rozdíl?
Není tomu dávno, kdy se na svazích proháněli sportovci v kulichách. Opět, v ČR povinnost nosit helmu na svah není, nicméně v některých zemích EU tato povinnost daná je, hlavně u dětí. Jak a proč se tedy začala nosit na lyže helma? Inu vývoj lyží šel dopředu a lyžaři se začali prohánět na svazích rychleji než dříve. Náraz ve velké rychlosti do jiného člověka, sloupu či stromu může přivodit smrt. A tak se kolektivně lidé dovtípili, že helma by jim mohla v případě nehody pomoci. Ale na bruslích přece nejezdíme stejnou rychlostí a už vůbec ne z ledového kopce dolů, tak proč ten poplach?
Krasobruslení je sport, který kromě výkonu hodnotí i krásu projevu včetně ošacení. Profi krasobruslaři opravdu nenosí helmu na rozdíl od lyžařů. Bavme se nyní o ledním bruslení, jednoduše veřejném bruslení tak, jak ho známe. Kroužení na bruslích po ledu se přece nemůže srovnávat s lyžováním.
Anebo může. Přestože bruslení není tak rychlé jako lyžování, i ono doznali jistých změn. Oproti časům minulým jsou zimní stadiony s upraveným hladkým ledem. Je opravdu rozdíl bruslit na zametené zmrzlé ploše rybníku a na stadionu. Vězte, že v tom druhém případě se vám bude bruslit pohodlněji a hlavně rychleji, protože nože se nepohybují ve vrstvě sněhu, ba ani neposkakují po nerovné zmrzlé ploše. Rolba na stadionu led uhladí, v tomto případě je to stejné jako u sjezdovky. Lyžemi malou nerovnost zvládnete ani o ní nevíte, kdežto na bruslích vám způsobí okamžitou ztrátu rovnováhy a přivodí pád. A tím se dostáváme do bodu, kde nastává čas si položit otázku, zda není na místě nosit na bruslení helmu.
Pády na led většinou nebývají ve velké rychlosti. Ale samozřejmě mohou. O to víc jsou překvapivé a s tvrdým dopadem. Bohužel nikdy nikdo neví, kam a jak zrovna spadne. Výmluva, že padám přece dopředu na ruce je holý nesmysl. Narazí do vás někdo zezadu a vy se skácíte po zádech ani nebudete vědět jak. Náraz hlavou do ledu je pak už jen zákonitý sled událostí. Nejhorší je to samozřejmě u dětí, které nemají stabilitu, mají nízko těžiště a chybí jim pud sebezáchovy. Při výuce bruslení tak padají rozhodně častěji (a někdy i rádi) než dospělí, kteří mají strach, a všemožně hledají stabilitu.
Dospělým se nechce padat. Vědí, že je to bude bolet. A tak sice „bruslí“, jedou a odrážejí se, nicméně se necítí na bruslích jistě. Takový bruslař se pozná na první pohled; je křečovitý, snaží se zkoordinovat své pohyby, pohybuje se lehce trhaně, neumí zabrzdit, přichytává se mantinelu nebo se drží s někým za ruku. A když spadne, odporoučí se s ním i ten druhý. Pořád vám připadá, že helma je zbytečná?
Nalejme si čistého vína. Tento sport je opravdu nebezpečný. Profesionální krasobruslaři bruslí denně, připravují si dané prvky v tělocvičně a učí se padat. Mají gymnastickou průpravu. Jsou obratní a mrštní. Navíc se cítí na bruslích jistě, na bruslích žijí. Až se dostanete do této úrovně, určitě helmu odložte, překážela by vám. Do té doby se zamyslete, jak si ceníte svého zdraví.